Anežský klášter

Proč pořád sedět ve škole, když si můžeme informace, kulturu či umění osahat, očuchat, či okouknout naživo? Hecli jsme se a vyrazili do Prahy.

Jelikož od dubna žijeme středověkem, který nosí přízviska jako např. temný nebo mystický, pro současného mlaďocha nepochopitelý, zvolila jsem jako hlavní téma Anežský klášter. Kdo čte můj blog, tak tuší, že to nebude všechno, že mívám program nabušený k padnutí.

Moji studenti byli báječní, neloudali se, nefňukali a užili si itinerář, který byl naplánovaný skoro po minutách: Anežský klášter a jeho zahrady (Róna, Bílek..), Španělská synagoga a zase Róna - Kafka a kostel sv. Ducha, ukázky secese a kubismu v ulicích E. Krásnohorské a Pařížské, Židovské město, Bílkova vila, která svou duchovní atmosférou docela dobře navazuje na Anežský klášter, Letohrádek královny Anny, Míčovna a královská zahrada, gotické i jiné perly Pražského hradu. Jasněže jsme nevstupovali do všech objektů, ale i za pochodu (doslova) jsme stíhali vnímat kouzlo uliček Starého města a fotit.

Anežský klášter

Ještě než se nás ujala slečna Barbora na komentovanou prohlídku, prohlédli jsme kostely, ambit, rajský dvůr. Studenti přistoupili (a přestoupili) na psychologii běžného středověkého člověka, který o víře nepochybuje, neboť se mu žije natolik blbě, že mu to může vykompenzovat jen představa života v ráji. Křesťanství byla top hodnota a přes ni vnímáme díla, která nás přenášejí do středověku.

Barbora byla skvělým prostředníkem mezi obrazy a hlavami studentů. Vysvětlila, jak středověké obrazy vnímat, "číst". Nejde o jejich vizuální hodnotu, ale o vedení ke zbožnosti. Já dodávám, že dnes to je jedinečný průhled do dob minulých, do mentality a smýšlení tehdejších lidí. Barbora odhalovala symboly zmíněné na obrazech (stehlík, jablko v ruce Ježíška...). Sledovali jsme příběh Kristova života zachycený roukou Mistra Vyšebrodského oltáře a spoustu dalších věci, ale to uvedu i s výklady  k jednotlivým fotografiím, až budu mít více času (červenec?)

Na závěr jsem vzala svou skupinku do zahrad, podívat se, jak to tam sluší soudobým plastikám. Šlo mi hlavně o Rónovu podobiznu s lebkou a Bílkovu Golgotu, které nás měly posunout k navazujícím zážitkům.

Netuším, jestli Jaroslav Róna ví, že jeho muž nesoucí na zádech připomínku smrti, slouží i jako objekt osahávání. V každém případě má  osahané intimní partie (ta socha, ne Róna!).  Pro odlehčení jsme ho tam pohladily i my. Píšu ypsilon, protože Jakub se do této akce nezapojil.

Španělka

Prokličkovali jsme kolem Haštala Stinadlama směrem k Rónově Kafkovi před Španělskou synagogou. Cestou jsem zjistila, že mládež nečetla Foglara a termín Stinadla jim nic neříká. Pozěji se ukáže, že já zas neznám filmy, které znají oni, tak se to vyrovnalo. Vzájemně jsme se inspirovali.

Židovské město

Staronová, Klausová, hřbitov, Dům Pohřebního bratrstva, Pinkaska - bohužel jen zvenku. Staronová synagoga byla postavena ve stejné době jako Anežský, pravděpodobně rukama stejných zedníků a řemeslníků. Je nejstarší synagogou v Evropě, která je doposud funkční pro původní účely.

Přejezd tramvají na Chotkovy sady a prohlídka Bílkovy vily.

Paní průvodkyně precizně vysvětlila každý předmět, každou sochu. František Bílek byl fascinující osobnost, mystik, hluboce věřící člověk a podle všeho perfektní otec rodiny. Barák navrhnul sám, přestože nebyl architekt, sám řešil nábytek, okna, lustry, kliky, veškeré detaily! Myslel na propojení pracovních prostor s rodinou, všechno vymakané do nejmenších podrobností. Ve vile jsou vystaveny jeho sochy, Úžas, Mojžíš, Adam a Eva....

Královská zahrada

Z Bílkovy vily cobydup je severní brána do Královské zahrady. Na chvilku jsme se tedy přeladili na optimistickou renesanci (měkké i zas jen kvůli Jakubovi), Letohrádek a Míčovna sice tématicky nezapadaly do našeho duchovně pojatého projektu, ale přehlédnout je jen tak prostě nejde.

Pražský hrad

Roli průvodkyně převzala Anička a zahrála to parádně. Soustředila se na gotiku, hlavně tedy katedrálu sv. Víta, sochu sv. Jiří a Starý královský palác.

Dvacátý duben roku 2018 se snažil, co mohl, aby bylo hezky, aby kvetly stromy a abychom si Prahu užili. Povedlo se! 

Anežský klášter. Následují další sekce.

Španělská synagoga, Rónův Kafka, kubistické domy v ul. Elišky Krásnohorské

Bílkova vila

Královská zahrada a Hrad